redakce: Japonské dešťové řetězy místo okapů …

Zajímavá technická záležitost, která je navíc krásná a plně funkční...
21.02.2021  přečteno: 394x,  kat.:zahradní tvorba

Dešťové řetězy jsou krásnou, funkční a netradičně pojatou alternativou ke klasickým uzavřeným okapovým svodům, které se používají snad na celém světě. Vedení dešťové vody, která protéká přes jednotlivé dílce řetězů viditelně ze střechy na zem, přináší potěšení nejen pro oko, ale i sluch. Padající voda totiž vytváří zajímavé zvukové vjemy, které se dají vychutnávat jen tu a tam, prostě když prší. Tento zajímavý doplněk střech v zahradách japonského typu tak přináší nejen klasický užitek v podobě odvodu přebytečných dešťových srážek, ale i potěšení z nevšedního zážitku pozorování hry „padající vody“ těm, kteří se rozhodli z prostředí terasy engawa vychutnávat krásu japonských aranžmá i za méně příznivého počasí. Ale je déšť skutečně na závadu?

Trocha historie

Dešťové řetězy (japonsky kusari doi, anglicky Rain Chains) nejsou z hlediska svého využití žádnou převratnou novinkou. Sami Japonci je na střechách svých domů používají již po staletí, samozřejmě vždy se nejednalo o zdobené a luxusní provedení. Stejně jako okapové svody u nás sloužily i tady k odvádění dešťové vody ze střech a jejímu „ukládání“ do velkých sudů, odkud se nabírala do menších nádob a následně využívala v domácnosti. Z prvopočátku to byly skutečně jenom klasické kovové řetězy, ale jak už to v Japonsku bývá, i tento ryze praktický prvek se po určité době dostával v bohatě zdobených podobách na střechy chrámů, svatyní a zahradních altánů či pavilonů tamější honorace. Během historicky dlouhých období se podoba dešťových řetězů měnila, přibývalo variant zdobení a také tvary jednotlivých dílů se měnily. Pro jejich výrobu se používala čistá měď, mosaz nebo hliník, popř. se tyto materiály kombinovaly.

   Ilustracni obrazky destovych retezu...

Základní styly

Nejjednodušší vzory, které jsou dnes na trhu s dešťovými řetězy k vidění, vychází z hlediska podoby opravdu z řetězu klasického. Oka jsou ale jemnější, jednoduchá či dvojitá a některé varianty mají uprostřed svislou „hrazdu“, která lépe zabezpečuje stékání vody směrem dolů. Tyto „svody“ se v zahradě umisťují na méně významné stavby a jejich úkolem je opravdu jen a jen odvádět vodu ze střechy pryč. Další, již ale zdobené a tvaru kalíšků nebo buclatějších šálků, se zavěšovaly na rohy střech všude tam, kde byly „více na očích“, např. v blízkosti vchodových dveří nebo u chodníků s větším pohybem lidí. Z hlediska tvaru mohou mít dešťové řetězy podobu také květů krásných rostlin (např. orchidejí a lilií), žebrovaných nebo štíhlých pohárů, obrácené střechy pagody, lastury nebo diamantu. Bezedné pohárky symbolizující sepjetí s čajem, který se v době, kdy prší, může pro ukrácení dlouhé chvíle podávat, jsou ale k vidění asi nejčastěji. Bohatě zdobené, tepané věhlasnými mistry a zobrazující motivy rostlin, hor, zvířat nebo ptáků se objevují coby znak moci a postavení hlavně v zahradách vládnoucí šlechty.

Instalace

Osazení dešťového řetězu je velice jednoduché. Jak ukazuje obrázek vlevo nahoře, zahákne se do předem připraveného oka v ozdobném ukončení okapu, které může být součástí dodávky, a nechá se viset směrem dolů. Důležitá je samozřejmě jeho délka (v Japonsku je za základ bráno 8,5 metrů), protože dešťový řetěz se musí jen zlehka anebo vůbec (pak končí jen pár cm nad zemí) dotýkat povrchu terénu, který je většinou kvůli vsakování vody pokryt kameny menší velikosti.

Čím řetězy končí?

Voda ale nemusí skončit jen na zemi a následně být odvedena do kanalizace. Japonci velice často dávají pod dešťové řetězy keramické nebo kameninové nádoby, které ještě před příchodem srážek naplní zpola vodou. V momentě, kdy začne pršet, voda z řetězu kape nebo i větším proudem do nádoby stéká a na její hladině vytváří pozoruhodné, velice rychle se měnící, obrazce. A jak je vidět na našem posledním obrázku, krátkodobě mohou být v takové nádržce i malí kapři Koi výrazného zbarvení nebo karásci. Kromě keramických nádob se pro zakončení dešťových řetězů používají i měděné nebo mosazné ploché misky. A nebo si můžete v místě dopadu vody zhotovit z hranolů vzácného dřeva kryptomerie, popř. cedru čtverec, a ten vyplnit jemnými oblázky a trvanlivým mechem. Bude-li toto místo ve stínu, získáte zajímavou „mechovou zahradu“…

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 0
    

  

Kontakt: redakce: Jan Stropnický. Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2021 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů