redakce: Česká mochna Michala Budíka uspěla na 5th World Shohin Photo Award 2019 v Japonsku

Po borovici a azalce je tento šohin třetí rostlinou, se kterou se Michal pokusil získat ocenění na prestižní akci v kolébce bonsají. Odkud pochází a jaký je její příběh? Vše se dočtete v naší reportáži…
13.01.2019  přečteno: 677x,  kat.:bonsaje

Stejně jako v případě dvou předchozích šohinů i teď se jedná o stromek vypěstovaný v mé zahradě z mladého řízkovance. Pochází z kolekce mochen, které jsem začal ve své sbírce shromažďovat někdy před rokem 1990. U těchto rostlin je dobré vědět, že existují druhy bylinné, dřevité a také mochny, co vytváří kmínky, popř. rostou jen keřovitým způsobem. Na to jsem ale v počátcích práce s těmito rostlinami důraz nekladl. Nejdříve jsem chtěl shromáždit kultivary, které mají zajímavé květy a pokud možno i malé lístky. Z hlediska kvetení je u mochem zajímavé to, že některé kvetou jen krátkodobě po dobu letních měsíců, jiné zas nakvétají pozvolna od konce jara a květy na rostlinách nacházíme až do podzimu, téměř do opadu listů.

Prezentovanou mochnu jsem pěstoval standardním způsobem jako všechny podobné rostliny, které ve volné půdě mám.

Pochází z mé sbírky řízkovanců, které namnožím a pak pěstuji po určitou dobu ve volné půdě na záhonu. U mochen je důležité alespoň jednou za dva roky na jaře rostliny vyndat ze země, upravit kořeny na bázi, zredukovat celý kořenový bal, vyčistit korunu a rostlinu zasadit zpátky. Následně pohnojíme a dřeviny necháme volně růst. Takto jsem moji mochnu ošetřoval zhruba 10 let. Předpěstování považuji za velice důležitou etapu vývoje každé bonsaje, nejen šohinů.

Michal s mochnou zatím ještě bez květůPohledová stranaPravá stranaZadní strana rostlinyLevá stranaDetail zajímavé báze stromuAranžmá tak, jak ho mohli posuzovat porotci v Japonsku

Co se týče substrátu, v poslední době zkouším směsi s vyšším podílem teramolu, který se mi výborně osvědčuje. Za jeho hlavní výhodu považuji to, že velice dobře drží vodu, což je pro rostliny s vyšší náročností na vláhu hodně důležité. Díky tomuto substrátu nedochází k výrazným výkyvům vlhkosti u menších kořenových balů. Pro mochny je to obzvláště důležité, protože tyto rostliny mají poměrně jemný kořenový systém. Přísušky jako takové rostlina sice zvládne, ale mohou jí zasychat některé slabší větve. To může u bonsají, zvláště pak u šohinů, způsobit nenávratné poškození vzhledu koruny.

Co se týče údržby koruny, je třeba zdůraznit, že po celou dobu, vyjma posledních 2-3 let, byla mochna tvarována pouze řezem a střihem do stylu koště. Tímto jednoduchým způsobem se dá poměrně rychle vypěstovat bohatě větvená koruna. Teprve teď, kdy se snažím doladit její finální podobu, větve citlivě drátuji s tím, že se koncentruji pouze na koncový jemný obrost. Mochna jako taková, a to je pro stavbu koruny hodně zásadní, vytváří dva druhy výhonů. První z nich jsou rovné, silné a velmi intenzivně rostoucí větve, které by se daly nazvat i jakýmisi tažnými výhony. Ty je dobré na rostlině ponechat v momentě, kdy potřebujeme, aby kmen sílil a rostlina šla tzv. „do dřeva“. Další výhony, jedná se o ty boční, se samy o sobě pěkně vlní, jakoby padají lehce dolů a pokud s nimi umíme pracovat, vytvářejí velmi přirozený a jemný habitus.

Řez zelené hmoty u mochen provádím zásadně na jaře, kdy se snažím odstranit zmiňované „tažné výhony“, které v minulé vegetační sezóně pomáhaly rostlině sílit a nutily ji k nárůstu dřeva. Přes rok pak provádím v koruně jenom jednoduchý střih. Při řezu musíme postupovat obezřetně a s rozmyslem, protože rány se bohužel nezavalují kalusem tak, jak tomu bývá u ostatních dřevin. Zůstávají zaschlé a tzv. otevřené, což je i optický problém. Musíme s nimi tedy již dopředu počítat a vizuálně je do koncepce rostliny začlenit. Pokud někdo zkouší řez ošetřit tmelem, pastou nebo nějakým jiným způsobem, smysl to nemá, protože hojivé látky, které jsou v těchto preparátech obsaženy, nemají u mochny šanci vyvolat tvorbu kalusu. Místo řezu prostě jen zaschne, začne trouchnivět a následně degradovat. Tato vlastnost je mochnám dána a my s ní musíme při pěstování počítat!

Kromě koruny (kořenový bal pro tuto chvíli ponecháme trochu stranou) je pro mochny velice důležitý i kmen, který je mnohdy plný přirozeného mrtvého dřeva. To ale není kvalitní, trouchniví a silnější kmínky se časem rozdělí na drobné kmínky, což čeká jistě i moji mochnu. Rozpadem hlavního kmene postupem času vzniká pletenec samostatných kmínků. Ty dřevité mochny nemají žádnou borku, tak jak ji známe u jiných dřevin. Na povrchu kmene vytvářejí jemné šupiny, strukturou připomínající slupku cibule a podobně se i odlupují. Jedná se o světle hnědavé lišty, které když se odstraní, zůstává kmen holý bez znaků výrazného stárnutí, což nevypadá úplně dobře. Proto bychom je neměli cílevědomě odstraňovat, jedná se totiž o jediný viditelný znak stáří! Tyto rostliny se musí hodně zalévat, do měkkého dřeva se z povrchu substrátu „natahuje“ voda a kmeny trouchnivějí. To je dáno tím, že ve dřevě mochen, stejně jako u jiných listnáčů, chybí pryskyřice. Podle některých pěstitelů by problém mohl částečně vyřešit přípravek, který používají nejčastěji nábytkoví restaurátoři. Obsahuje akrylátové pryskyřice a rychleschnoucí rozpouštědla, je zcela transparentní, penetruje do hloubky a dřevo uzavře. Pokud s ním mrtvé dřevo mochny natřete, rozpouštědlo se odpaří a pryskyřice vsáklá do dřeva ho impregnuje.

Pokud se ohlédneme zpátky a v rychlosti si zrekapitulujeme všechna negativa, která mochny mají, dojdeme k závěru, že pro prezentaci se o úplně ideální rostlinu nejedná. Tyto dřeviny jsou u nás rozšířené zejména proto, že hlavně začátečníci mají k dispozici dostatek výchozího materiálu, který získávají buď z výsadeb okrasné zeleně, nebo ze školek. Navíc se jedná o rostliny, které pěkně kvetou, velice dobře obráží a vytváří slušné množství zeleného obrostu. Laicky se dá říci, že pokud mochnu uzaléváme a uhnojíme, je to pro začínající pěstitele hodně atraktivní výchozí materiál.

Posuneme-li se ale o několik stupňů výš a budeme se pohybovat ve fázi, ve které se nacházím já, začneme u mochny vidět také negativa, která u klasických druhů rostlin na bonsaje nejsou. Na rozdíl od borovice, modřínu a nebo azalky je zde poměrně těžké budovat postupně kvalitu, protože u mochny může kdykoliv jakákoliv část rostliny odumřít. Navíc se časem rozpadá kmen, což může být problém mnohdy až fatální.

Mezi zkušenými pěstiteli bonsají se v případě mochny hovoří o tzv. krátkodobé rostlině, což je dáno jejím měkkým dřevem. To je totiž díky nutnosti vyšší zálivky neustále vytvářeno prostředí pro nejrůznější houby, plísně, a jak již bylo řečeno, samo o sobě trouchniví. Destruktivní změny s věkem narůstají a může se stát, že jednoho dne mochnu prostě přemohou.

Možná vás bude zajímat, zda se tyto rostliny pěstují také v Japonsku. Mochny najdeme i tam, dokonce je k nám jeden čas dováželo Bonsai Muzeum Isabelia. Jeden stromek z této kolekce mám, byla to mochna, která velmi dlouho žlutě kvetla a hodně šla do dřeva, dobře přirůstala. Jinak si ale myslím, že není až tak nutné shánět tyto rostliny někde v exotických zemích. Stačí, pokud se podíváme kolem sebe a začneme bonsaje včetně šohinů pěstovat z výchozího domácího materiálu. U nich je výhoda i v tom, že bývají navyklé na dané klimatické podmínky, což má hlavně v dobách jeho nepředvídatelných změn svou váhu.

Na této filozofii jsem postavil i svou přihlášku na výstavu 5th World Shohin Photo Award. Živé rostliny do Japonska nesmí, a tak je to opět jen fotografie. Věřil jsem ale, že tato mochna má šanci zabodovat. Vycházel jsem totiž z toho, že na dosud pořádaných ročnících se „protočilo“ zhruba 8-12 druhů rostlin a mochna jako taková mezi nimi není. To znamená, že by mohla porotce oslovit nejen jako botanicky „nový druh“, ale i proto, že je to rostlina evropská, česká, domácí. A navíc je pravdou, že v japonských šohinových školkách mochny moc masivně rozšířené nejsou. A jak vidíte, vyšlo to!

Díky za podporu i gratulace, všechny zdraví Michal Budík

Více třeba na www.facebook.com/michal.budik.5

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 3     poslední: 14.01.19 21:08
    

  Koukám jako blázen, to už je t...  lada_kopa13.01.19 16:53
  re: Česká mochna.....  Petr C14.01.19 12:26
 > Re: re: Česká mochna.....  Michal Budík14.01.19 21:08

  

Kontakty: redakce: Jan Stropnický, Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2019 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů