J. Slanec: Kamenné misky pro bonsaje

Zajímavé a netradiční nádoby pro pěstování bonsají lákají jak milovníky novinek, tak i konzervativní pěstitele...
02.04.2008  přečteno: 2144x,  kat.:bonsaje

Veškerý sortiment misek a lamp, který je v reportáži představen, můžete zakoupit v Bonsai centru Libčany (telefon: 495 585 475, e-mail:info@bonsaicentrum.cz), kam se vyplatí jet určitě nejen pro tyto netradiční výrobky z přírodního kamene…

Misky, které vám v této reportáži chceme představit, jsou na rozdíl od těch pískovcových, které se na bonsajové scéně střídavě objevovaly někdy před 5 – 10 lety, z čistě přírodního kamene. Nekladou si za cíl konkurovat miskám keramickým, měly by posloužit k oživení sbírky jak pokojových, tak i venkovních bonsají. A velice krásně se v nich vyjímají také doplňkové rostliny! Samotný nápad vyrábět bonsajové misky z přírodního kamene není můj původní, v podstatě jsem ho okopíroval z volné přírody. Při svých toulkách jsem mnohokráte viděl a později i vyhledával kameny, které měly na svém povrchu různé prohlubně, do kterých napadal substrát, zalétlo semínko, vyklíčilo a později si razilo cestu ke světlu. Je to krásný příklad přírodního „boje o život“ a mě napadlo, že by na tomto základě mohly vzniknout velice zajímavé kamenné misky, které tyto přírodní útvary, a z nich vyrůstající náletové borovice, modříny, smrky nebo habry, nějakým způsobem imitovaly.

První vzorky jsem zkoušel dělat zhruba před čtyřmi lety, kdy se mi naskytla možnost vrtat kruhovým vrtákem. Výsledkem byly sice funkční, ale málo estetické prohlubně. Později jsem rovné hrany vzniklé vrtáním začal sesekávat a dnes používám vlastní technologii, která umožňuje vytváření nepravidelných prohlubní tak, jak to vidíte na fotografiích.

Další věc, kterou jsem musel řešit, byla zálivka bonsají, které rostly v interiéru. Aby měly zajištěn přísun vody, musel jsem najít „vrstvené kameny“ a ty rozpůlit, umístit do nich nádobku s vodou a gumovou záklopku s knotem. U těchto kamenů ale musela být vyřešena i jejich nasákavost. Zde jsem použil obyčejný včelí vosk a vyvrtanou dutinu jím jednoduše vytřel, čímž se ztrátě vody do hmoty kamene zabránilo.

Druhou skupinou bonsajových misek, kterou mohou pěstitelé využít, jsou nádoby pro venkovní bonsaje. Tady už je vše daleko jednodušší, protože se nemusíme zabývat problémy se závlahou jako v interiéru.

Při výběru výchozího materiálu, to znamená kamene pro výrobu těchto misek, není nutné hledat nějaké speciální lokality. Jde spíše o to, aby kámen svým způsobem tvarově sám nabízel možnost vyrobit zajímavou bonsajovou misku. Musí být dostatečně tvrdý, ne moc zvětralý, protože při samotném výrobním procesu a následném užívání by se z něj odlupovaly části s patinou. Již ve fázi hledání, sbírání a přebírání různého množství kamenů je dobré mít představu o tom, jaká bonsai by v něm mohla růst a jak by mohla nakonec vypadat. Velice důležitým znakem těchto kamenných misek je i určitý punc stáří. Mohou ho vytvářet mechy, které na povrchu rostou a které i přesto, že s kamenem je při výrobě prohlubně poměrně tvrdě zacházeno, drží i po té, co se z něj stane miska. Zpočátku jsem sbíral kameny, kterým jsem upravoval i spodní hranu tak, aby stály na vodorovné podložce rovně a nekymácely se. Dnes, tak jak se blížím stále více k přírodě, se snažím sbírat spíše kameny, které již budou mít podestu rovnou. Je to totiž opět o jeden technický zásah méně! Po sebrání čistím kameny jen proudem vody, který je zbavuje nečistoty, nánosů bláta a jehličí.

Zhotovení misky je pak, jak již bylo popsáno, záležitostí čistě technickou. I když se v prohlubni objevují „živé“, odlišně zbarvené plochy, počítá se s tím, že v rámci přesazování vše zmizí – zakryje to zem. Velice důležitá je i plocha, která tvoří dno misky a stěny. Vycházíme-li z toho, že mísy budou v zimě buď i s rostlinou umístěny někde ve studeném skleníku, nebo postaveny pod policí, musí být prohlubeň udělána s takovým rádiusem, aby voda mohla vyvzlínat a případný mráz misku neroztrhal. Vzhledem k poškození mechů, lišejníků a patiny vůbec nedoporučuji bonsaje s kamennou misku zahrabávat do záhonu. Já sám poskládám začátkem zimy misky i se stromy do závětrného místa, kde si samy z přilehlého okolí a země, na které stojí, natáhnou potřebnou vlhkost. A v zimě, když rozmrzá a jsou oblevové vlny, bonsaje zalévám. Nikdy jsem neměl žádné problémy, ale pokud by se pěstitelé o své bonsaje báli, doporučuji klasický způsob zimování: na podzim prokořeněný bal i s rostlinou vyndáme, bonsai zahrabeme do záhonu a misku uskladníme zvlášť.

Při výběru kamenných misek pro bonsaje bychom se mohli dostat až tak daleko, že pro určitý typ rostliny budeme hledat nádobu, která pochází z podobného stanoviště. Například kameny z exponovaných jižních svahů porostlé určitým druhem mechu či lišejníků se hodí třeba pro borovice, které mají rády sucho a slunce. Pokud budeme potřebovat misku pro listnáče, které budou stát spíše ve vlhčím prostředí v polostínu a musíme je více zalévat, mohli bychom použít kámen, který byl sebrán na stinném stanovišti, a z hlediska patiny má tudíž svou logiku.

Kamenné misky pro bonsaje o velikostech cca 20 - 50 cm...Osázená miskaTakto je to asi lepší...Z přírodního kamene mohou být i jamadori lampy...

Při sázení bonsají do kamenných misek se nemusíme řídit žádnými zvláštními pravidly, vše je podobné jako u misek keramických. Na dno, na odtokový otvor, dáme síťku, můžeme přidat drenáž, pak substrát, excentricky umístíme rostlinu a zasypeme připravenou zemí. Pouze z toho důvodu, že má kámen větší nasákavou schopnost, bychom mohli volit substrát, který bude více držet vodu. Záleží ale hlavně na typu rostliny, kterou zrovna sázíme.

Zajímavá může být diskuse také kolem toho, jak na tyto kamenné misky pohlížet. Zda jsou skutečně nádobami v daném slova smyslu, nebo jestli už v nich máme hledat určité estetické prvky, charakteristické třeba pro krajinnou scenerii.

Kromě misek je možné z přírodního kamene vytvářet i tzv. jamadori lampy, které nevznikají pouhým složením několika vhodně nalezených kamenů, ale jsou důmyslně zajištěny tak, aby držely pohromadě a neohrožovaly hlavně hrající si děti.

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 0
    

  

Kontakty: redakce: Jan Stropnický, Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2019 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů