Josef Sekal: Chystáme internetovou výstavu 5, třetí díl FotoBonsaiŠkoly

Pokud si chcete, třeba pro následnou archivaci, vyfotografovat své bonsaje, a nebo vás o to požádá někdo z vašich přátel, nejde jen o to stisknout spoušť. Rostliny se musí připravit stejně tak jako prostředí a pomůcky, se kterými budete pracovat.
28.08.2006  přečteno: 784x,  kat.:bonsaje

V dalším díle naší fotoškoličky se zaměříme na téma, které se může zdát na první pohled velice jednoduché. Jedná se o fotografování bonsají, jejichž obrázky si chceme v podobě digitální, nebo i papírové, uschovat a třeba za dlouhých zimních večerů se k nim při posezení s přáteli vracet.

Pár slov úvodem

Za pěkného červnového dne jsme se s manželkou vypravili do Teplic navštívit našeho přítele, pěstitele bonsají a obdivovatele všeho krásného včetně japonských zahrad, pana Láďu Koštíře.

Naším cílem nebylo jen příjemné setkání a kochání se pohledem na vystavené bonsaje a vzorně upravenou asijskou zahradu. Jeli jsme tam také proto, abychom získali materiál pro reportáž, ve které vás chceme seznámit s tím, jak postupovat při fotografování bonsají vlastních nebo pokud chceme tuto službu prokázat kolegovi, který sám nefotí - je toto ale v dnešní době ještě vůbec možné?

bonsaje na polici před rákosovou rohoží. I v takovém prostředí je možné je fotografovat, není to však ono. Jedna bonsajová zajímavost - každý stromek má vlastní kapkovou závlahu

Pro samotnou práci jsme nepoužili, stejně jako v předchozích dílech fotografické školičky, nic složitého a drahého. K fotografování velice dobře posloužil běžný typ 5 MPix digitálu značky Camedia a kromě pozadí jsme použili i něco málo světel, která jsou taktéž běžně dostupná a já věřím, že ti, co to s fotografováním bonsají myslí alespoň trochu vážně, si je již dávno opatřili (a nebo se k tomu po přečtení tohoto článku chystají).

Pěkný červnový den se ale změnil ve vytrvalý déšť, a to hned chvíli po příjezdu! Plány jsou prý ale od toho, aby se měnily! Místo venku, kde jsme chtěli původně fotografovat, jsme museli na terasu pod markýzu, chvílemi s deštěm v zádech. Ještě že sebou "pro všechny případy" vozím ty dvě žárovky! Dnes jsem si vzal na zmírnění stínů na slunci k odrazkám také reflektor 1000 W. K němu jsme přidali i jednu žárovku bílou o výkonu 500 W a jednu modru stejného kalibru Hodily se výborně! Pro fotografování jsme je použili bez deštníků. Jediné, co jsem musel pečlivě hlídat byl déšť. Hlavně ať ani jedna kapka nedopadne na rozpálenou žárovku - to by byla rána!

Jak jsme postupovali

Samotné fotografování je třeba rozdělit do dvou základních bloků. Ten první je věnován přípravě bonsají jako takových a ten druhý se týká samotného focení.

Při přípravě bonsají si musíme uvědomit jednu velice důležitou věc. Fotoaparát "vidí" i to, co my ani nevnímáme a dokonale, dalo by se říci pro příští generace, zachytí všechny nedostatky, kterými se vlastně ani chlubit nechceme. Mám na mysli špinavou misku, kterou jsme v zápalu příprav na fotografování zapomněli utřít, lehce nalomenou větévku, kterou jsme ještě nestačili odstřihnout nebo přidrátovat, a takových věcí je jistě více.

Stejnou pozornost jako samotné rostlině bychom měli věnovat i tomu, zda chceme bonsai fotografovat na stolečku (podobná prezentace jako na výstavách) nebo jestli se jedná jen o "pracovní fotky" sloužící k zachycení určité fáze vývoje stromu. Ale to ponechávám výhradně na vás!

Pokud máme bonsaje připravené, můžeme postavit fotografickou scénu a začít s focením. V našem případě jsme rozložili "svůj stan" na zmíněné terase a začali tím, že jsme pověsili pozadí.

To, které jsem použil, je tak trochu netradiční barvy. Udělal jsem to záměrně, i když vím, že je docela provokativní. Ale ať nejsou bonsaje nuda! Od pana Stropnického vím, že existuje kreativní a konzervativní bonsajová tvorba, a tak i ve fotografování můžeme trochu experimentovat. A pak - kdyby někdo náš časopis prohlížel příliš rychle, ať to s ním cukne a zastaví se. A kdyby to přece je někomu vadilo, šikovná grafička v DTP vydavatele vše zmírní nebo dokonce změní na nějakou běžnou, konzervativnější a usedlejší barvu. Samozřejmě je možné použít i pozadí "bonsajově klasičtější" s modrou barvou, popř. zvolit nějaký odstín šedivé. Přechodová pozadí jsou běžně dostupná například v prodejně Fotoškoda v Praze ve Vodičkově ulici, Palác Langhans (www.fotoskoda.cz), a to hned v několika typizovaných rozměrech. My jsme použili vzhledem k velikosti bonsají Ládi Koštíře rozměry 120 x 90 cm.

Přesto, že toto pozadí není malé, na některé bonsaje prostě nestačilo a já tak musel pro svou práci volit stromy menší. Pokud by se vám toto stalo, a přesto jste potřebovali bonsaje vyfotit, máte dvě možnosti. Buď vyměníte pozadí (velice dobře se hodí třeba netkaná textilie neutrální béžové barvy, která se nemačká a je široká 150 cm), a nebo chybějící kousky plátna ve výsledné fotografii doplníte v některém z grafických editorů. Z vlastních zkušeností však doporučuji první možnost!

Důležitá je i volba toho, zda bude pozadí spuštěno dolů, a nebo jestli ho ohneme na stůl a fotografovaná rostlina na něm bude stát. Tato varianta je možná více spojena se studiovou fotografií (i o ní bude někdy řeč), a proto jsme ji v naší školičce nepoužili. Bonsaje stály na kruhovém stolku, který však může být nahrazen klasickým obdélníkovým. V tom případě pak budou roviny pozadí a podložky pod bonsají více oddělené.

L. Koštíř při posledních úpravách fotografované bonsajeúprava postavení světel, na snímku autor reportážechvíle soustředění a hledání dokonalého záběru

Jak vypadala samotná scéna, vidíte z několika doprovodných záběrů, které pro nás pořídil můj dávný přítel Martin Gál (chodili jsme spolu před 55 lety do fotokroužku). Na nich jsou vidět základní fáze našeho fotografování.

Na obrázku číslo 2 je celkový pohled na improvizované pracoviště na terase obytného domu. Na stěně je pověšené pozadí, před ním na stolku fotografovaná bonsai. Vpravo nahoře je pak ve skle odraz markýzy, která terasu kryje. Obrázek dále zachycuje L. Koštíře při posledních úpravách stromu. Jen na tomto záběru jsou vidět obě světla, která jsem pro přisvícení použil.

Druhá fotografie (obr. 3) ukazuje práci se světlem. Vzhledem k dané hladině denního světla jsem mohl (nebo spíše musel) jít se světly docela blízko, aniž by vzniklo nebezpečí přesvětlení. Pro "fotografické koumáky" ještě uvádím, že šlo o typické "smíšené světlo" neboli denní studené cca 7500 K, modrá žárovka vpravo 5000 K, levý reflektor 3400 K a nad tím "teplá" žlutavá markýza. Své udělala i červená část pozadí, ale jak vidíte, nemusíte ani z tak extrémní směsi světel (říkáme jí guláš) mít obavy. Výsledek je přijatelný.

Třetí pracovní fotografie (obr. 4) ukazuje samotné pořízení záběru. Vše je připraveno, stačí jen poslední pohled na displej a pomalu zmáčknout spoušť. Všechny zhotovené obrázky si před "rozebráním scény" raději prohlédněte a případné chyby (nesprávný úhel nadhledu nebo špatné světlo) napravte novou fotografií. Je to daleko lepší než si později lámat hlavu s tím, jak určité nedostatky vyretušovat!

Samotné fotografování neprovádíme "z ruky", použijeme raději stativ. A proč je tak důležitý? Při fotografování bonsají nemůžeme totiž spoléhat jen na to, co vidíme pouhým okem. Pokud používáme digitální fotoaparát, je dobré přepnout režim přístroje upevněného na stativu tak, abychom stromek nepozorovali ve hledáčku, ale na displeji. Jen tak totiž můžeme přesně určit správnou výšku a úhel nadhledu (a bonsaje se většinou stejně jako třeba suiseki z určitého nadhledu fotí), ve kterém nebudou na stromku splývat větve a budou vidět negativní prostory mezi nimi. Možná si řeknete, že je to jednoduché, ale desítky zmařených fotografií a zkušenosti lidí, kteří se fotografováním bonsají zabývají, mi jistě dají zapravdu.

Pokud využíváme více světel různé teploty, jistě nás napadne, jaké nastavení "vyvážení bílé" použít. V našem případě jsem vše nechal na digitální technice a zvolil AUTO WB. Bylo naprosto dostačující! Ke způsobu osvětlení již není moc co dodat. Základní rozestavění světel bylo popsáno a je vidět i na pracovních obrázcích 2 a 3. Jen bych se rád ještě zmínil o nejsilnějším, velmi difuzním - rozptýleném světle. Bylo za mými zády a pro fotografovanou bonsai je to světlo čelní. Je ale ploché a kdybychom se spokojili jen s ním, byl by výsledek velice mdlý a nevýrazný.

ukázka nafocených bonsají - Pinus parvifloraJuniperus chinensisPinusPinus

Pokud chceme mít fotografie prostorové, je dobré použít již zmiňovaná světla (viz obr.2) na přisvícení: modrá žárovka zprava, někdy zboku až do protisvětla, aby vznikl lesk a předmětový kontrast. Je dobré také pro plastičnost jehličí a současně přispívá k "odpíchnutí modelu" od pozadí! A reflektor 1000 W zleva? Plní prakticky tentýž úkol. Na rozdíl od "holé" žárovky se u něj dá klapkami nastavit kužel světla a ovlivnit tak kontrast. Odrazky známé z minulého dílu fotoškoly jsem nepoužil, jen jeden snímek (obr. 8), zase takový efektnější na závěr, byl obohacen ještě další žárovkou: bílou, teplou 3200 K, umístěnou těsně za miskou a blízko pozadí tak, že se to projevilo jeho deformací. Základem všech pozadí je totiž mléčná plastová fólie…

Hodně štěstí a pevnou ruku při pořizování záběrů vašich bonsají!

Hodnocení článku: průměrná známka 1.8   hodnotilo 6 čtenářů

1 2 3 4 5      

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 3     poslední: 02.09.06 17:43
    

  To pozadí je skutečně něco nep...  Jiří Svačina28.08.06 22:14
  Máte fajn články, poučné a zro...  Anonym02.09.06 12:11
 > Re: Máte fajn články, poučné a zro...  Radek02.09.06 17:43

  

Kontakty: redakce: Jan Stropnický, Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2019 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů