J. Sekal: Chystáme internetovou výstavu 4, druhý díl FotoBonsaiŠkoly

Začínají prázdniny a i když se asi budeme hlavně slunit, může přijít i horší počasí. A právě pro tyto chvíle vám nabízíme pár návodů na fotografování vašich bonsají...
03.07.2006  přečteno: 837x,  kat.:bonsaje

Při přípravě 2. dílu foto školičky jsem měl několik možností, s kým na této lekci spolupracovat. Rozhodl jsem se pro skleník paní Klimentové v pražském Břevnově (Bonsai zahrada Klimentová) a nelituji! Ač byl skleník neuvěřitelně naplněn rostlinami a dva lidé tam současně neprojdou, fotili jsme s manželkou za plného provozu. Porozumění a ochota vše kompenzovala!

V den, kdy jsem měl focení dohodnuté, pražilo od rána slunce a nebe bylo azurové! Fotografové krajináři tomu říkají „pivní počasí“ – nejlepší je totiž skutečně jít na pivo. Tvrdé světlo a vrhající stíny skleněné konstrukce mne přiměly k tomu, abych použil 5 metrů starého padákového hedvábí (schovám i starý knot - vše se jednou hodí) a tím koutek s modrým kartonem jako pozadí zastínil – světlo se tak změkčí a rozptýlí. Stejnou službu by udělal hedvábný papír na balení květin nebo role pauzáku.

Tímto zásahem vznikla poměrně vysoká hladina rozptýleného denního světla a záběry označené u obrázků písmenem S (skleník). Protože jsem toho názoru, že někdy méně je více – pro zvýšení plastičnosti motivu (obrázky S3 - S5) jsem použil většinou jen stříbrnou (tvrdší) odrazku a ve dvou případech (obrázky S1 a S2) též 1 žárovku. Vzhledem ke chromatičnosti denního světla to byla modrá, zrcadlená, 500W, bez reflektoru, jen v objímce!

Bonsai zahrada Klimentová, kde se část fotografování uskutečnilaS1: Jilm čínský, při fotografování byla použita kromě odrazky též modrá žárovka 500WS2: Ficus retusa, foto za podmínek jako S1S3: Ligustrum, foto pouze s odrazkouS4: Jilm čínský, foto pouze s odrazkouS5: Jilm čínský, foto pouze s odrazkou

Zdůvodním to rozvinutím mé „neprofesionální až kacířské“ teorie, mnou často praktikované. Čím více světel, tím více problémů: stínů, které se zase dalšími světly snažíme odstranit!

Nejhůře na tom býváme tehdy, pokud nemáme dostatečný odstup bonsaje od pozadí a to byl i náš případ! Skromnost vybavení, se kterým jsme pro tento článek fotografovali, byla i v použitém přístroji. Použili jsme digitální fotoaparát Camedia 5050 Z. Je to již typ vyběhlý z výroby i z módy, ale je dobrý: rozlišení 5 MPix nám na obrázek formátu A4 stačí a dá se pořídit do 10 000 Kč. Novým adeptům na fotografování tak šetřím peníze v kapse, ale přitom chci ukázat, že tento aparát lze použít! Komu zbývá ¼ milionu, může místo do bonsají investovat do fototechniky a mít k dispozici 12-16 milionů pixlů, za 800 tisíc už by bylo 22 Mpix.

Při naší práci ve skleníku přišel zákazník, nesporný milovník květin, který mě znal. Byl to profík fotograf, který by asi za chvíli, kdybychom tam s manželkou nefotografovali, zase odešel …

Když ale viděl, s čím tam fotografujeme, projevil svůj soucit a zeptal se paní Klimentové: „Můžu si dojít pro foťák?“ Dostal souhlas a za chvíli nás ohromil 12 MPix zrcadlovkou! A když pak ve skleníku přes hodinu fotil makrozáběry květů s bleskem upevněným v přístrojových sáňkách, sklidil zase můj tichý soucit on! A zůstali jsme tam dále a prostoru bylo méně …

Slunce i následující dny, kdy jsem potřeboval přítmí a svítit jen žárovkou, pražilo nemilosrdně. Byl jsem tak vděčný majitelce firmy, která navrhla, abych si odnesl nějakou malou bonsai do ateliéru.

Odnesl jsem ji, ne však do „aťasu“, ale domů – do kuchyně! Chtěl jsem pokračovat v práci za těch nejjednodušších podmínek, jaké může mít každý, kdo se pěstováním bonsají i třeba na amatérské úrovni zabývá!

Bonsai jsem postavil na kuchyňský stůl, kousek od okna. Přivřel jsem pouze trochu žaluzie, aby bylo světlo před bílou zdí bez jakéhokoliv aranžovaného pozadí slabé a rozptýlené. Nyní se zaměříme na volbu dostupné techniky, světel, pomůcek i prostředí a nejsnadněji splnitelných podmínek pro úspěšnou práci.

Na fotografiích s označením písmene P 1- 4 (pracovní), můžete vidět, kde a čím jsem pracoval. Obrázek P2: abych lépe viděl na displej, je na foťáku připevněn nadstandardně suchými zipy malý stínící měch (za těch 50 let koukání na kraj mraků, kdy už to slunce vyjde, mám potíže s očima). Dále zde najdete 1 stolní stativ s kloubem na doma, větší Velbon Sherpa 750 do skleníku a plenéru, 2 zrcadlené žárovky: bílou + modrou 500W v objímce nejlépe v „klipovém držáku“, který lze kdekoliv připevnit, na doma malou halogenovou stolní lampičku 20W, kruhové zrcátko na holení: z jedné strany rovné a z druhé vyduté, se kterým jdou dělat divy: nasazovat efektní světelné akcenty, svítit na jinak nepřístupná místa nebo vytvářet kroužky či elipsy různé velikosti a intenzity dle sklonu a vzdálenosti od zdroje světla, které odrážíte.

Velice užitečná je i skládací pružinová odrazka o průměru 30 cm (může být ale i 70 nebo 90 cm) a dobré služby prokáže také transparentní deštník. Zde byl využit menší o velikosti 30 cm, na větší objekty se obvykle používá průměr 70 –110 cm, a já samozřejmě nikdy nezapomenu na obdélnou odrazku, kterou mám, jak jsem již uvedl minule, z balení uzeného lososa.

Užitečné služby mi mnohokrát prokázal také malý kutilský svěráček, který vozím v autě i na dovolenou. Má kloub (ten můj i přísavku na stůl) a někdy drží v přesném naklonění tak, jak potřebuji deštníček, zrcátko, větvičku, stonek květu nebo kámen. Zde se podívejte na pracovní obrázky:

pomůcky pro přisvětlovánífocení s odrazem v kuchynipohled do foto kuchyněpoužití rozptylového deštníku

A výsledek? Podívejte se na záběry na další stránce označené písmenem D (doma). D1: světlo jde od okna = zprava! Na záběru D2 jsem pouze přidal alobalovou odrazku zleva, v záběru D3 se objevuje „barva“. To jsem ale jen rozsvítil bílou žárovku (zrcadlená 500W) bez reflektoru na bílou kuchyňskou zeď.

Budeme-li pokračovat v popisu svícených záběrů, je dobré zdůraznit, že na všech doma pořízených fotografiích je pro zobrazení, ba dokonce zdůraznění, misky uděláno hodně už tím, že je bonsai podložena odrazkou! Není to samoúčelné: nejen miska, ale i celá bonsai získává „prosvícení zdola“ a to při minimu použitých světelných zdrojů …

U záběrů D4 a D5 jsem již použil jako pozadí asi metrový barevný karton v komplementární barvě k zeleni bonsaje. Bylo to také proto, aby naše školička nebyla „tak šedivá“. Připevnil jsem ho kolíčky na opřené žehlicí prkno. A osvětlení? Nic nového! U obrázku D4 je to žárovka otočená více na pozadí, u fotografie D5 pak žárovka umístěná blíž k bonsaji. Na pozadí tak svítí málo a jiné je i světlo od odrazky …

Ve srovnání se světlem denním jde o zdroj lehce naoranžovělý - to jen oko se přizpůsobí a vnímá barvu jako bílou. Můžeme to říci ale i trochu odborněji: zatímco tato žárovka je zdrojem „teplého“ světla 3200 K, denní světlo je „studenější“ – namodralé, cca 5500 K.

Tohle je důvěrně známé každému, kdo fotí na barevné dia, ale zde jsem to použil jako „fintu“, jak získat barevné pozadí, když ho nemáme!

Obrázek D6: barevný efekt na pozadí je odstraněn. Bonsai je shora prosvícena zrcátkem, čímž je zdůrazněna plastika – reliéfní borka. Světlo též zvýrazňuje mech na povrchu v misce …

Obrázek D7: tato fotografie je reprodukována záměrně větší a označil bych ji za cíl našeho snažení. Je to ukázka toho, jak jednoduše, ale zároveň aby to bylo „ke koukání“, se dá v domácích podmínkách bonsai vyfotit. Osvětlení tohoto obrázku bylo popsáno výše a tak již jen jedna maličkost, která je zde nová a mění celkový dojem z fotografované bonsaje ku prospěchu věci. I když nebylo použito barevné pozadí, přesto je bonsai světelně i prostorově „odpíchnuta“, že?

Celá finta je prostá: do jednoho starého kartonu jsem vystřihl díru a pravou rukou ho držel tak, aby světlo procházelo na bílou zeď právě jen tímto otvorem a právě za korunu. Nezastíněnou částí pak žárovka svítila (relativně zblízka) na bonsai zboku. Levou rukou jsem stiskl spoušť přístroje na stolním stativu …

různé způsoby přisvětlování fotografovaného fíkusu - D1D2D3D4D5D6D7: výsledek fotografování bonsaje v domácích podmínkách s přisvětlováním

Něco z popsaných postupů je patrné z pracovních fotografií. Například na obrázku P4 držím levou rukou malý rozptylový (transparentní) deštníček a na fotoaparátu je vidět kresba na displeji. To je nejlepší důkaz toho, s jak malou hladinou světla pracuji. Žádné reflektory za desítky tisíc. A přímý - tvrdý - blesk od přístroje úplně nenávidím. Myslím, že pro tak krásné téma jako je botanika, je naprosto nevhodný! Když už budete blýskat, tak prosím: odrazem nebo zboku, popř. rozptýleně. Příroda byla krásná a víc i bez naší pomoci.

Než přejdu k dalšímu, chci se zmínit, hlavně pro toho, kdo s fotografováním bonsají začíná, že respektovanou a nedílnou součástí záběrů jsou misky! Miska musí být celá (!), proto záběr S1 (jilm s kamenem, představujícím skálu) je špatný, i když chybí jen “kousíček“ vpravo a dole! Ani za seříznutou misku na obrázku jako S4 nečekejte pochvalu!

Na rozdíl od jiných, obvykle publikovaných fotografií, se dá někdy hovořit o specifickém rysu bonsajových fotografií: autor tvarování bonsaje, eventuálně její majitel, popř. výrobce misky, jsou uváděni v titulku, ale ne vždy je tam také jméno autora fotografie. Přesto, pokud pozorně pročtete tyto stránky, lze konstatovat, že dojem z bonsaje může fotograf hodně ovlivnit, že?

Tak si dejte při focení záležet !!!

Hodnocení článku: průměrná známka 1.9   hodnotilo 9 čtenářů

1 2 3 4 5      

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 0
    

  

Kontakty: redakce: Jan Stropnický, Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2019 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů