logo magazínu Bonsaje a japonské zahrady
  zpět na bonusy

Libor Kajš: Choroby a škůdci Pinus Thunbergii

informace o nejdůležitějších nemocech a škůdcích známé importované borovice
01.12.2010  přečteno: 404x,  kat.:bonsaje

Vítejte na stránce, kterou jsme jako doplněk k uvedenému článku připravili pro čtenáře magazínu BONSAJE A JAPONSKÉ ZAHRADY.

Choroby a škůdci Pinus Thunbergii

Z chorob jsou pro P. thunbergii velmi nebezpečné sypavky. První z nich, sypavka borová, vytváří na jehlicích malé černé plodničky ohraničené proužky, kterými se liší od sypavky Lophedermium seditosum. Ta vytváří žluté, později hnědnoucí skvrny, na kterých se nakonec objeví 1mm velké plodničky. Obě jsou nebezpečné, napadají starší jehlice, ale objevíte je i na mladých. Na ochranu se používají přípravky na bázi mancozebu, i když některé klony na něj už mohou být odolné. Přípravky střídejte. Vzácnými chorobami jsou cenangiové hnědnutí výhonů borovic a červená skvrnitost jehlic. První z nich se projeví odumřením výhonů a současnou změnou barvy jehlic na červenohnědou a nakonec blednou. Této chorobě předchází stres z předešlého sucha a vyskytuje se v teplejších oblastech. Červená skvrnitost postihuje jehlice různého stáří a projevuje se 1mm širokými proužky, později tečkami, jejichž okolí je zbarveno oranžově. Infekce probíhá za vlhka. Rzivost borovice se objevuje na víceletém jehličí, tudíž u bonsají se nevyskytuje.

Ze škůdců by bylo dobré upozornit na málo známé, zato karanténní háďátko borové, projevující se náhlým vadnutím části koruny, přičemž jehlice jsou bledé, rychle zreziví a běl dřeva zmodrá. Tento stav je způsoben rychlým množením škůdce v pletivu za vysokých teplot. Háďátko Bursaphalenchus xylophylus napadající borovice obecně pochází ze Severní Ameriky, odkud se obchodem rozšířilo do Japonska, Asie a nyní i do Evropy. Je zavlékáno neošetřeným dřevem, paletami, stromy. Jeho vývoj a přenos je úzce spjat s tesaříky rodu Monochamus. Ochrana proti háďátku, pokud je ve dřevě, již není, je třeba se soustředit na prevenci, rostliny chránit před přenašečem- tesaříky a důsledné odstranění napadených rostlin. Příznaky napadení jsou snížení transpirace, jehlice vadnou, žloutnou a velmi brzy odumírají celé větve a následně stromy. K úhynu od napadení (požerem tesaříka) může dojít i velmi rychle, v teplých oblastech již po 30-40 dnech. Nejvíce pozornosti by jsme měli věnovat stromům v červenci a srpnu. Přenašečem je kozlíček rodu Monochamus. Ale pozor, při pozdních mrazech je poškození velmi podobné, nezaměnit!

Bourovec borový a bourovčík sosnový škodí hlavně ve školkách ožíráním jehličí. Pozor na bourovčíka – jeho housenky jsou chlupaté a některým lidem dotyk vyvolává alergie. Přezimuje v typických vatových hnízdech. Obaleč prýtový žere uvnitř pupenů při rašení a tím způsobuje lámání větévek. Ploskohřbetku poznáte snadno podle různě velkých zápředků s množstvím trusu hlavně na dvouletém jehličí.

Pokud se objeví různé změny na jehličí, může jít i o fyziologické poškození. Např. úlet herbicidů se projeví zpočátku jehličím žlutým, později červeným až zhnědne. Nedostatek živin se projeví specificky barevnými změnami, podle toho, který prvek chybí. Jarní mrazy zase zpomalí rašení, jehličí zčervená a na následek přemrznutí odumírají pupeny.V této situaci je dobré rostliny zalévat opatrně. Časté jsou i chyby při přesazení, které vedou ke žloutnutí, nevysvětlitelnému odumírání třeba jen několika větví a to někdy i několik měsíců po přesazování.

Text: Libor Kajš

Celý článek, ke kterému se tento příspěvek vztahuje, najdete v tištěné podobě výše zmíněného čtvrtletníku. Máte-li o tento magazín zájem, můžete si ho objednat ZDE

K tématu můžete rovněž diskutovat v zápatí této stránky.